O sympóziu


připravil PILGRIM ve spolupráci thinkOYA jako 3. pořad cyklu Nová kultura

Divadlo Kampa, Praha, úterý 12. března 2013, 9–20 hod


"Jsme lidmi jen v kontaktu a družnosti s tím, co je ne-lidské." 

 David ABRAM 



V souvislosti s německým a paralelním českým vydáním knihy amerického filosofa Davida Abrama Kouzlo smyslů - vnímání a jazyk ve více než lidském světě (DharmaGaia), jednoho z klíčových děl současné ekologické filosofie a etiky, se v německém kulturně kreativním časopise OYA zrodil nápad uspořádat mezinárodní sympózium. Jeho cílem je prozkoumat, jak by tvůrčí podněty ekologie vnímání a poetiky živého světa, které přinesl David Abram a s ním další myslitelé a umělci, mohly přispět k rozvoji paradigmatu nové společnosti vzájemného prospěchu podporující život. 
  David Abram tvrdí, že teprve prostřednictvím svého napojení na "více než lidský svět" přírody se skutečně stáváme lidmi, že žijeme uvnitř živé, oduševnělé země, v níž lidská tvořivost není ničím ojedinělým. Díky tomu se perspektiva, která zemi nahlíží pouze jako technologicky ovladatelný objekt či zásobárnu surovin převrací a mění v otázku: Jak je možné rozvinout společnost, která do svého středu staví prospěch a bohatství nejenom lidí, ale života jako celku? A co to může znamenat pro naši etiku, hospodářství, pro naše právo? Co jsou to "společné statky"? 
  V rámci sympózia se pokusíme vytvořit interaktivní prostor pro tvůrčí setkání všech zúčastněných nad těmito a dalšími podobnými otázkami. Myšlenkové podněty do této společné rozpravy vnesou především její protagonisté: filosof David Abram, německý filosof Andreas Weber, protagonistky umění sociální plastiky Hildegarda Kurt Shelley Sacks, propagátor biomedicíny Marco Bischof  a z české strany filosof vědy Ivan M. Havel a filosof fenomenolog Miroslav PetříčekDialogy bude moderovat publicista Johannes Heimrath (OYA). 

Součástí sympózia budou rovněž prožitkové workshopy a vystoupení hráče na digeridoo Ondřeje Smeykala.


Cena: 400,-Kč (výdělečně činní), 350,-Kč (studenti a důchodci)
v ceně je zahrnuté vstupné na přednášky, workshop a občerstvení
Předprodej: http://www.divadlokampa.cz/program-akci/tickets/921
Organizace sympózia a informace o programu
Jiří Zemánek: sarvanga@centrum.cz, 777 117 466
Tomáš Hrůzatomashruza@gmail.com, 775 052 607

Partneři sympózia:







Mediální partneři:
A2
ArtMap
EKOLIST
Tvar

Program sympózia

Praha, Divadlo Kampa a prostory parku na Kampě a na Petříně úterý 12. března, od 9:00 do 19:00 


Téma:

Jak dnes můžeme rozvinout "udržitelnou společnost", tj. společnost, jež skutečně podporuje život? Domníváme se, že to nějak souvisí s pochopením, že jako lidé žijeme uvnitř živého, oduševnělého světa, v němž vše je nadáno schopností se vyjadřovat, schopností jazyka a cítění i schopností navazovat vzájemné vztahy. Pokusíme se paradigma živého světa zkoumat z pohledu rodící se nové kultury, která se zaměřuje na věci, jež rozvoj života jako celku opravdu podporují a ukázat, jak souvisí s (r)evolucí nových forem společenské praxe zaměřujících se na společné dobro a společné statky. 

Hlavní aktéři:

David Abram (Santa Fe) - "Umění vnímání"
Hildegarda Kurt (Berlín) - "Kultura vnitřního člověka"
Shelley Sacks (Oxford) - "Sociální plastika dnes"
Andreas Weber (Berlín) - "Nově myslet život"
Ivan M. Havel (Praha) -  "Inteligence živého světa"
Miroslav Petříček (Praha) - "Myšlení a život"
Marco Bischof (Berlín) - "Koncepty pole"

Moderování: 

Johannes Heimrath (thinkOya) 

Organizace: 

Sdružení Pilgrim ve spolupráci s thinkOya a Divadlem Kampa: Jiří Zemánek, Tomáš Hrůza, Lara Mallien, Matthias Fersterer, Johannes Heimrath, Petra Czabanová. 

8:30 
Příchod a registrace.

9:00 - 9:45
Přivítání hostů a všech účastníků sympózia, křest nově vydané knihy Davida Abrama Kouzlo smyslů - vnímání a jazyk ve více než lidském světě (DharmaGaia) úvodní slovo Jiří Zemánek (Pilgrim), za přítomnosti Lumíra Kolíbala (DharmaGaia) a Michaely Melechovské. Úvodní slovo k sympóziu od Johannese Heimratha (thinkOya), věnované kvalitě naslouchání. Společná hudební improvizaci, vytvořená všemi účastníky na rudimentární nástroje, přivezené z Domu zvuku (Klang Haus) v Klein Jasedow; viz www.eaha.org.  

9:45 - 10:30
Kulatý stůl - David Abram, Andreas Weber, Hildegarda Kurt, Shelley Sacks, Marco Bischof, Ivan M. Havel a Miroslav Petříček. Do plynulé vzájemné konverzace vstoupí každý z nich krátkým osobním příspěvkem. Kulatý stůl nebude moderován.

10:30 - 11:00
Přestávka na kávu/čaj.

11:00 - 12:30
Počáteční dialog mezi Hildegardou Kurt, Shelley Sacks, Davidem Abramem, Andreasem Weberem, Marco Bischofem, Ivanem M. Havlem a Miroslavem Petříčkem se postupně otevře pro příspěvky ostatních účastníků sympózia. K tomu účelu budou k dispozici dvě samostatné židle, označené odlišnými barvami. Jedna bude rezervovaná pro publikum - každý z účastníků jí může spontánně zaujmout a přednést z ní jeden nebo maximálně dva příspěvky než ji uvolní pro dalšího. Druhá židle bude rezervovaná pro kruh publicistů, myslitelů a praktiků z okruhu kulturně kreativního think tanku Oya, včetně českých autorů, kteří se tématikou sympózia zabývají už delší čas. K zahraničním hostům zde bude patřit například Geseko von Lüpke (znalec šamanismu), Caroline Claudius (filosofka a aktivistka urbanního zahradnictví), Christa Müller (socioložka, odbornice na soběstačné hospodaření), Renate Börger (publicistka a politická aktivistka) a Claus Biegert (novinář a iniciátor ceny za Bezatomoou budoucnost). Z českých autorů počítáme s participací Tomáše Daňka (alternativní cesty v biologii), Milana Smrže (solární energetika) a Jiřího Zemánka (historik umění a kulturní aktivista). I v tomto případě bude praxe přednášení příspěvků stejná. Dohlížet na její průběh bude Johannes Heimrath. 
Také sedm hlavních protagonistů sympózia v průběhu společného dialogu opustí své židle a připojí se na chvíli k publiku. Tímto způsobem bude konverzace probíhat hodinu a půl. Měla by vést do kreativní a stále intenzivnější vzájemné výměny, propojující filosofií a umění, imaginaci, sociální otázky a životní praxi. 
Naší snahou bude uchopit proces společného dialogu jako praxi rozvíjení kolektivní inteligence, kterou autoři sympózia přirovnávají k pečení chleba: sedm hlavních protagonistů představuje kvas, iniciační prvek celého procesu. Další pozvaní aktéři jsou vodou a posluchači moukou, organizátoři a moderátor představují sůl. I když tyto prky hrají svou individuální roli, pokud budou jako ingredience dobře smíchány a prohněteny mohou společně vytvořit něco nového: těsto pro skvělý chleba, tedy cosi, co žádný z nich nemůže vytvořit sám. 

12:30
Rozhovor přejde do společné hudební improvizace, inspirované Johannesem. 

13:00 - 14:30
Přestávka na oběd. V místě bude k dispozici vegetariánský cathering.

14:30 - 16:30
Paralelní prožitkové workshopy:
David Abram: Vyprávění příběhů, Shelley Sacks: Fórum Země, Hildegarda Kurt: "Z hloubi" - o vztahu lidí a plodnosti půdy a Andreas Weber: Naturfilosofická procházka. Workshopy se uskuteční v parku na Kampě a na Petříně. Maximální počet účastníků v každém workshopu je 25 osob.

16:30-17:00
Přestávka na kávu/čaj.

17:00 - 18:00
Vzájemné sdílení zkušeností a podnětů, rozvinutých účastníky v průběhu sympózia: srovnání dopolední reflexivní části s uměleckou a prožitkovou odpolední částí. 

18:00 - 18:30
Celková sumarizace celého dne šesti hlavními protagonisty. 

18:30 - 20:00
Rozloučení a hudební dozvuk s vystoupením hráče na digeridoo Ondřeje Smeykala (www.smeykal.com)


Cena: 400,-Kč (výdělečně činní), 350,-Kč (studenti a důchodci)

Další informace: 
Jiří Zemánek: sarvanga@centrum.cz, 777 117 466
Tomáš Hrůza: tomashruza@gmail.com, 775 052 607

Biografie hlavních aktérů sympózia

David Abram (nar. 1957). Ekofilosof a antropolog. Jako trikový kouzelník žil se šamany a kouzelníky v Indonésii, Nepálu a v Americe. Časopis Utne Reader ho zařadil mezi stovku vizionářů, kteří dnes mění svět. Abramovy eseje vyšly ve všech důležitých ekologických časopisech v USA; v češtině vyšla antologie jeho esejů Procitnutí do živé země. Jeho kniha Kouzlo smyslů - vnímání a jazyk ve více než lidském světě, která  právě vychází v češtině, byla vícekrát oceněna. Zakladatel a vedoucí Alliance for Wild Ethics (Aliance pro etiku divokého). www.wildethics.org


Andreas Weber (nar. 1967). Vystudoval biologii a filosofii v Berlíně, Freiburgu, Hamburgu a v Paříži; promoval u Hartmuta Böhmeho a Francisco Varely prací Příroda jako význam. Jako svobodný publicista píše pravidelně příspěvky pro magazíny a časopisy, mezi jinými pro Die ZeitGeoGreenpeace Magazin a Oya. Je autorem knihy Alles fühlt (Vše cítí). Naposledy vydal knihu Mehr Matsch. Kinder brauchen Natur. (Více bláta. Děti potřebují přírodu) Andreas Weber žije v Berlíně a ve Varese (Itálie).  www.autor-andreas-weber.de 





Hildegarda Kurt (nar. 1958). Historička umění a badatelka v oblasti věd o kultuře, spisovatelka, docentka sociální plastiky na Oxford Brookes University a ředitelka Institutu pro umění, kulturu a budoucnost v Berlíně. Hlavními oblastmi jejího zájmu jsou umění a udržitelnost, estetická výchova, dialog kultur a interkulturalita. Její poslední knihou je Wachsen! Über Geist in der Nachhaltigkeit (Rosťme! O duši v udržitelnosti). www.hildegard-kurt.de 




Shelley Sacks. Akční umělkyně. Jako někdejší spolupracovnice Josepha Beuyse a průkopnice sociální plastiky rozvíjí nový interdisplinární přístup k umění pro 21. století. Působí jako profesorka Výzkumného oddělení sociální plastiky na Oxford Brookers University, které založila. Zkoumá roli imaginace při vytváření demokratického a ekologicky udržitelného světa. www.social-sculpture.org, http://www.universityofthetrees.org/




Ivan M. Havel (1938). Vědecký pracovník, bývalý ředitel Centra pro teoretická studia Akademie věd, šéfredaktor časopisu Vesmír. Je bratrem zesnulého prezidenta Václava Havla. Doktorát obdržel na Kalifornské univerzitě v Berkley. Jako vědec se zabývá  kybernetikou, umělou inteligencí, kognitivními vědami a filosofií vědy. Je autorem řady vědeckých statí. Z publikoaných knih: Arsemid, Otevřené oči a zvednuté obočí.
www.cts.cuni.cz/~havel/





Miroslav Petříček (nar. 1951). Filosof fenomenolog, žák filosofa Jana Patočky. Doktorát z filosofie obdržel na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1998). Vyučoval na Sředoevropské univerzitě, od roku 1991 vyučuje na Filosofické fakultě UK v Praze. Zabývá se vztahy mezi filosofii a uměním a specializuje se na francouzskou filosofii. Do češtiny přeložil stěžejní dílo fenomenologické filosofie knihu Maurice Merleau-Pontyho Viditelné a neviditelné Je autorem práce Úvod do (současné) filosofiehttp://www.cfb.cuni.cz/html/lide/petricek.htm





Marco Bischof (nar. 1947). Nezávislý vědec, znalec širokého spektra hraničních oblastí duchovních a přírodních věd. Zabývá se celostní medicínou, kvantovou biologií, energetickou medicínou, historií konceptu "pole" ad.Vedoucí institutu Future Science, člen Mezinárodního institutu biofyziky v Neuss a Německé transpersonální společnosti. Proslavil se knihou Biophotonen - Das Licht in unseren Seelen (Biofotony - světlo v našich duších). V čeština vyšla jeho kniha Naše duše může létat (Malvern, 2012). www.marcobischof.com



Johannes Heimrath (nar. 1953). Publicista, vydavatel, podnikatel v oblasti médií, hudebník a hudební skladatel, spisovatel, kulturní aktivista a celoživotní propagátor udržitelného způsobu života. Jeho zázemí je ekologická komunita, kterou před více než 30 lety založil. Vydavatel kulturně-kreativního časopisu OYA, generální sekretář Budapešťského klubu. Zakladatel Evropské akademie léčivého umění. Je autorem knihy Die Post-Kollaps-Gesellschaft (Společnost po kolapsu). www.johannesheimrath.de

David Abram - Kouzlo smyslů

Vnímání a jazyk ve více než lidském světě



Po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí –, jež jsme teprve nedávno začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhali svou pradávnou sounáležitost s přírodním světem? A co musíme dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova?
  Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilosof David Abram ve své knize. Čerpá v ní z pramenů tak různorodých, jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus a apačská vyprávění příběhů i ze své vlastní bohaté zkušeností trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání – včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu – na přírodním prostředí. Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás ke znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země. Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Jde o přelomovou práci současné ekologické filosofie a etiky, která otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku. David Abram za ni v roce 1997 obdržel Lannanovu cenu za naučnou literaturu. 

Přeložili Michaela Melechovská a Jiří Zemánek.

Vydává nakladatelství DharmaGaia

„Tato kniha je významným mezníkem. David Abram napsal dosud nejlepší instruktážní příručku, jak se stát plně člověkem.“ 
Bill McKibben, autor knihy Konec přírody



Ukázky:

LIDÉ JSOU UZPŮSOBENI PRO VZTAH. Oči, kůže, jazyk, uši a nozdry – to vše jsou brány, jimiž naše tělo přijímá výživu jinakosti. Tato krajina hlasů, tato opeřená a parohatá těla a pádící proudy – tyto dýchající tvary jsou naší rodinou, bytostmi, s nimiž jsme spojeni, s nimiž bojujeme, trpíme i slavíme. Po většinu existence našeho lidského druhu jsme sjednávali vztahy s každým aspektem smyslového prostředí, vyměňovali si vzájemně možnosti s každou proměnlivou formou, s každou povrchovou texturou a chvějící se entitou, na niž jsme se náhodou zaměřili. Všechno bylo schopno mluvit, vyjádřit v gestech, pískání či kvílení proměnlivé předivo významů, které jsme pociťovali na své kůži, vdechovali je svým chřípím nebo větřili svýma naslouchajícíma ušima a na které jsme odpovídali – ať už zvuky nebo pohyby, nebo okamžitou změnou nálady. Barva oblohy, spěch vln – každý aspekt našich pozemských smyslů nás dokázal vtáhnout do vztahu živeného zvědavostí a okořeněného nebezpečím. Každý zvuk byl hlasem, každé skřípnutí či škobrtnutí bylo setkáním – s Hromem, s Dubem, s Vážkou. A všemi těmito vztahy byla živena naše kolektivní citlivost.
Dnes rozvíjíme vztahy téměř výlučně jen s ostatními lidmi a s našimi vlastními technologiemi. Vzhledem k naší věkovité vzájemnosti s mnohohlasou krajinou je to vskutku riskantní situace. Stále totiž potřebujeme to, co je jiné, než jsme my sami a naše vlastní výtvory. Jednoduchá premisa této knihy zní, že jsme lidmi jen v kontaktu a družnosti s tím, co je ne-lidské. Znamená to tedy, že se musíme zříci všech našich složitých technologií? Nikoli. Avšak plyne z toho, že musíme obnovit svou zkušenost smyslového světa, v němž jsou všechny naše techniky a technologie zakořeněny. Bez okysličujícího dechu lesů, bez sevření silou zemské přitažlivosti a bez doteku kouzla prudce se valících říčních peřejí nemáme od svých technologií odstup; nejsme s to odhadnout jejich omezení ani to, jak se vyhnout tomu, abychom se v ně sami nakonec neproměnili. Potřebujeme znát textury, rytmy a chutě tělesného světa a umět je rozlišit od textur a chutí naší vlastní invence. Bezprostřední smyslová skutečnost v celém svém více než lidském mystériu zůstává jediným stabilním měřítkem pro náš svět zkušeností, který je dnes zaplavován elektronicky generovanými fantazijními obrazy a inženýrským „štěstím“. Jen v pravidelném kontaktu s dotýkanou půdou a nebem se můžeme naučit, jak se orientovat a jak řídit svůj pohyb v těch nesčetných dimenzích, které si na nás dnes činí nárok.

David Abram, Kouzlo smyslů 
(Předmluva a poděkování, str. 9-10) 


Dotýkat se drsné pokožky stromu tedy současně znamená zakoušet svou vlastní hmatatelnost, pociťovat, jak jsem sám stromem dotýkán. A vidět svět pak také zároveň znamená zakoušet sama sebe jakožto viditelného, pociťovat, že jsem sám viděn. Je jasné, že zcela nehmotná mysl by nemohla věci ani vidět ani se jich dotýkat – vskutku by nemohla zakoušet vůbec nic. My jsme schopni věci vnímat – dotýkat se jich, slyšet a ochutnávat je – jenom proto, že jakožto těla jsme sami zahrnuti do vnímatelného pole a jelikož máme svoje vlastní textury, zvuky a chutě. Věci můžeme vnímat jedině proto, že jsme sami plně součástí vnímatelného světa, který vnímáme! Stejně tak bychom mohli říci, že jsme orgány tohoto světa, tělem jeho těla, a že svět vnímá sám sebe skrze nás.
  Při toulce lesem zíráme do jeho zelených a zšeřelých hlubin, nasloucháme mlčenlivému listoví, vychutnáváme chladivý a provoněný vzduch. Leč taková je transitivita vnímání, reversibilita tělesnosti, díky níž můžeme náhle pocítit, že stromy se dívají na nás – cítíme se být samy vystaveni pohledům, pozorováni a sledováni ze všech stran. Pokud žijeme v tomto lese celé měsíce nebo roky, pak se naše vnímání může znovu proměnit – můžeme začít pociťovat, že jsme součástí tohoto lesa, že jsme s ním pokrevně spříznění a že naše prožívání lesa není nic jiného než les, jenž zakouší sám sebe.
  Takové jsou výměny a proměny, které povstávají z prosté skutečnosti, že naše cítící těla jsou zcela provázána s nesmírným tělem země, že „přítomnost světa je právě tak přítomností jeho tělesnosti v mé tělesnosti“.

David ABRAM, Kouzlo smyslů 
(2. kapitola: Filosofie na cestě k ekologii, str. 91-92)

Videa

David Abram - Learning the calls (výstava Gentle Action v Oslo 2011)

http://www.youtube.com/watch?v=v5qhROMqGS0


David Abram - Kayak Story in Alaska (výstava Gentle Action v Oslo, 2011)

David Abram líčí svoje setkání s lachtany, velrybami hrbatými a kachnami během své cesty na kajaku na Aljašce. David Rothenberg ho doprovází na alt klarinet.
http://www.youtube.com/watch?v=5R36xRD9egA


David Abram - Jak na nás působí čtení

David Abram, autor knihy "The Spell of the Sensuous" ("Kouzlo smyslů") diskutuje o stínném aspektu alfabetické gramotnosti: o našem odcizení se od okolního světa přírody.
http://www.youtube.com/watch?v=7nhqzxHVQm4


Univerzita stromu - Shelley Sacks:
http://www.youtube.com/watch?v=71E5kf6AzhY
Univerzita stromu Shelley Sacks jako sociální skulptura
přinášející kreativní odpovědi na současnou ekologickou krizi.
Kassel 7.8. 2012

Univerzita stromu - Shelley Sacks / Earth Forum

http://www.youtube.com/watch?v=NqJzuU_cJHw



Johannes Heimrath - O vizi v životě / na Konferenci “Nový počátek” 2012


Johannes Heimrath - Společnost po kolapsu

http://www.youtube.com/watch?v=wWtCNGAr-1s

O své celoživotní zkušenosti života ve společenství, kulturně kreativním časopise OYA, Budapešťském klubu a vizi života v době po kolapsu.


Silke Helfrich - Tvoření společných statků

http://www.youtube.com/watch?v=XEx3TxPuGjg